Jak dnes uspět s dobrovolnou registrací k DPH? Co finanční úřad skutečně posuzuje
15. července 2026
Dobrovolná registrace k DPH byla ještě před několika lety často vnímána spíše jako administrativní formalita. V posledních letech však správci daně přistupují k registračním řízením výrazně přísněji. To platí zejména u nově vzniklých společností nebo subjektů, které se nacházejí v počáteční investiční fázi podnikání a zatím negenerují významné obraty.
Samotné podání přihlášky totiž automaticky neznamená, že se žadatel stane plátcem DPH. Správce daně dnes běžně prověřuje, zda žadatel skutečně vykonává nebo bude vykonávat ekonomickou činnost a zda registrace odpovídá reálnému ekonomickému nastavení jeho podnikání.
Dobrovolná registrace není právním nárokem
Podle § 6f odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty („ZDPH“), se může dobrovolně registrovat osoba povinná k dani, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně. Současně platí, že přihlášku může podat pouze osoba, která není nespolehlivou osobou.
Na rozdíl od povinné registrace při překročení zákonného obratu však u dobrovolné registrace nevzniká právní nárok na přidělení DIČ pro účely DPH. O registraci rozhoduje správce daně v rámci registračního řízení, ve kterém posuzuje zejména:
- existenci ekonomické činnosti,
- její reálnost,
- ekonomickou substanci žadatele,
- návaznost přijatých plnění na budoucí zdanitelná plnění,
- skutečnost, zda budou budoucí plnění zakládat nárok na odpočet daně.
Významnou roli přitom hraje § 5 ZDPH, který vymezuje ekonomickou činnost jako soustavnou činnost uskutečňovanou samostatně za účelem získávání příjmů.
Současně správce daně ověřuje, zda nejde pouze o účelově založenou společnost bez reálné podnikatelské činnosti, zda nehrozí neoprávněné uplatňování odpočtů DPH a zda jsou plánované ekonomické aktivity dostatečně konkrétní a věrohodně doložené.
Nestačí založit společnost a sepsat podnikatelský záměr
Z praktických zkušeností vyplývá, že samotný zápis společnosti do obchodního rejstříku, obecně formulovaný podnikatelský záměr nebo deklarace budoucí podnikatelské činnosti dnes zpravidla nepostačují.
Od záměru k faktické realizaci
Finanční úřad očekává, že žadatel doloží konkrétní skutečnosti svědčící o tom, že příprava podnikání již reálně probíhá. Nestačí pouze tvrdit, že společnost bude podnikat – je třeba prokázat, že podnikatelský záměr již přešel do fáze faktické realizace.
V praxi tak správce daně posuzuje především to, zda existují konkrétní smluvní vztahy, přijatá plnění, financování nebo jiné skutečnosti potvrzující, že ekonomická činnost není pouze hypotetická.
Jaké dokumenty mají největší důkazní hodnotu?
Rozsah požadovaných podkladů se vždy odvíjí od charakteru podnikání. Obecně však mezi nejčastěji předkládané dokumenty patří zejména:
- podnikatelský nebo obchodní plán,
- smlouvy s dodavateli a odběrateli,
- přijaté nebo vydané faktury,
- nájemní smlouvy,
- smlouvy o poskytování odborných služeb,
- dokumentace prokazující financování projektu,
- smlouva o bankovním účtu,
- dokumentace ke skutečnému sídlu společnosti,
- podklady prokazující personální a technické zajištění činnosti.
Investiční projekty
U investičních projektů bývá významným důkazem rovněž projektová dokumentace, harmonogram realizace nebo dokumentace k pořizovanému majetku.
Konkrétnost podkladů
Čím konkrétnější jsou předkládané podklady, tím lépe lze správci daně prokázat, že ekonomická činnost již byla zahájena nebo že její zahájení bezprostředně následuje.
Nestačí pouze vznik nákladů
Častou chybou bývá přesvědčení, že samotná existence nákladů automaticky zakládá nárok na registraci.
Tak tomu však není.
Podle § 72 ZDPH vzniká nárok na odpočet daně pouze tehdy, pokud budou přijatá plnění použita pro uskutečňování ekonomické činnosti a budoucích plnění s nárokem na odpočet daně.
V registračním řízení proto nestačí doložit pouze přijaté faktury. Je třeba současně vysvětlit, k jaké ekonomické činnosti budou tato plnění využita a jaký obchodní model společnost plánuje realizovat.
Právě prokázání této vazby mezi vstupy a budoucími výstupy bývá jedním z nejdůležitějších aspektů celého registračního řízení.
Co dnes finanční úřad nejčastěji prověřuje
Z praktických zkušeností lze shrnout, že správci daně při dobrovolných registracích nejčastěji ověřují:
- reálnost ekonomické činnosti,
- ekonomickou substanci společnosti,
- skutečné sídlo,
- způsob financování,
- personální a technické zajištění podnikání,
- existenci obchodních partnerů,
- návaznost přijatých plnění na budoucí ekonomickou činnost.
Nejde přitom o formální kontrolu jednotlivých dokumentů. Správce daně hodnotí předložené podklady jako celek a posuzuje, zda vytvářejí věrohodný obraz připravované nebo již zahájené podnikatelské činnosti.
Nejčastější důvody komplikací při registraci
Z praxe vyplývá, že řada registračních řízení se prodlužuje nebo končí výzvou správce daně především proto, že předložené podklady nejsou dostatečně přesvědčivé.
Mezi nejčastější problémy patří:
- nedoložené smlouvy, objednávky či faktury z dodavatelsko odběratelského vztahu,
- obecně formulované podnikatelské plány bez konkrétních kroků,
- chybějící informace o financování,
- nekonzistentní údaje předkládané v průběhu řízení,
- nově založené společnosti bez doložitelných aktivit.
Obsah je důležitější než množství
Ve výsledku často nerozhoduje množství předložených dokumentů, ale jejich obsah, vzájemná provázanost a schopnost doložit skutečnou ekonomickou činnost.
Praktické doporučení
Dobrovolná registrace k DPH dnes představuje plnohodnotné registrační řízení, v němž správce daně detailně posuzuje ekonomickou realitu podnikání.
Doporučujeme proto již při podání přihlášky předložit ucelenou dokumentaci prokazující ekonomickou činnost společnosti, doložit konkrétní smluvní a obchodní vztahy, vysvětlit budoucí zdanitelná plnění a věnovat dostatečnou pozornost ekonomické substanci společnosti.
Čím lépe jsou jednotlivé dokumenty provázány a čím srozumitelněji popisují připravovanou ekonomickou činnost, tím vyšší je pravděpodobnost, že registrační řízení proběhne bez zbytečných výzev a průtahů.
V příštím článku se zaměříme na specifika dobrovolné registrace k DPH u developerských společností. Ukážeme si, proč právě developerské projekty podléhají zvýšené pozornosti finančních úřadů, jak prokázat ekonomickou činnost již v přípravné fázi projektu a jaké dokumenty mají při registraci největší důkazní hodnotu.