Dokument určený především člověku
Aby se údaje dostaly do účetního systému, musí je někdo ručně přepsat nebo zpracovat pomocí nástroje na vytěžování dokumentů.
Faktura přijde e-mailem. Někdo ji uloží, zkontroluje, přepíše nebo nechá vytěžit a následně pošle ke schválení. Tak dnes vypadá zpracování dokladů v řadě firem.
Elektronická fakturace tento postup mění. Faktura už není jen dokumentem, který musí přečíst člověk, ale především souborem strukturovaných dat, která si mohou účetní a ERP systémy předat přímo mezi sebou.
Spolu s tím se stále častěji objevují pojmy jako XML, Peppol nebo ViDA. Co přesně znamenají, co již dnes platí v České republice a na co by se měly firmy začít připravovat?
Aby se údaje dostaly do účetního systému, musí je někdo ručně přepsat nebo zpracovat pomocí nástroje na vytěžování dokumentů.
Údaje jsou uloženy v předem definované datové struktuře, nejčastěji ve formátu XML, a systém je může přijmout přímo.
Strukturovaná elektronická faktura obsahuje údaje o dodavateli a odběrateli, číslo faktury, datum vystavení, datum zdanitelného plnění a splatnosti, jednotlivé položky, základ daně, DPH i platební informace.
Účetní systém tak nemusí informace z dokumentu „číst“. Přijme je přímo jako datové údaje, které může automaticky zkontrolovat, propojit s objednávkou a předat ke schválení.
PDF může nadále sloužit jako pro člověka přehledná vizuální podoba elektronické faktury. Pro automatizované zpracování však mají slibnější budoucnost strukturovaná data.
U strukturované elektronické faktury mohou data putovat přímo ze systému dodavatele do systému odběratele. Systém může při přijetí automaticky ověřit například:
Správně nastavený proces může firmě ušetřit ruční práci, snížit chybovost a zrychlit schvalování i zaúčtování dokladů. Strukturovaná faktura však sama o sobě nezaručuje, že bude doklad automaticky a bez kontroly zaúčtován. Rozsah automatizace vždy závisí na kvalitě dat, možnostech používaného systému a nastavení interních kontrol.
Peppol je mezinárodní síť a soubor pravidel pro standardizovanou výměnu elektronických obchodních dokumentů. Vedle faktur lze jeho prostřednictvím přenášet také objednávky, dobropisy a další dokumenty.
Firmy se do sítě připojují prostřednictvím certifikovaných poskytovatelů, takzvaných „Access Pointů“. Dodavatel a odběratel přitom nemusí využívat stejného poskytovatele. Každý se připojí přes vlastní přístupový bod a síť zajistí předání dokumentu správnému příjemci.
Firma nemusí vytvářet samostatné technické propojení s každým obchodním partnerem. Peppol současně stanoví pravidla pro strukturu a kontrolu přenášených dokumentů. Jeho specifikace pro fakturaci vychází z evropské normy EN 16931.
Peppol není synonymem elektronické fakturace ani právním předpisem. Je jedním z technických řešení, prostřednictvím kterých mohou firmy a veřejné instituce strukturované dokumenty předávat.
ViDA neboli „VAT in the Digital Age“ je evropský balíček změn, jehož cílem je přizpůsobit pravidla DPH digitálnímu prostředí, omezit daňové podvody a zjednodušit přeshraniční obchodování.
ViDA ovšem automaticky neznamená, že všechny české firmy musí již nyní používat Peppol nebo že budou od roku 2030 prostřednictvím Peppolu povinně posílat každou tuzemskou fakturu. Evropská úprava se od uvedeného data zaměřuje zejména na přeshraniční B2B transakce. Rozsah případné povinné elektronické fakturace u tuzemských plnění bude záviset na budoucím rozhodnutí českého zákonodárce.
Elektronická fakturace není v České republice žádnou novinkou. Již dnes se uplatňuje zejména ve vztahu k veřejnému sektoru.
Podle § 221 zákona o zadávání veřejných zakázek nesmí zadavatel odmítnout elektronickou fakturu vystavenou za plnění veřejné zakázky pouze z důvodu jejího formátu, pokud tento formát odpovídá evropskému standardu.
Česká pravidla ale obecně nestanoví, že dodavatel musí fakturu poslat právě prostřednictvím sítě Peppol.
Pro běžné tuzemské vztahy mezi soukromými firmami zatím není zavedena plošná povinnost používat strukturované elektronické faktury. Jistým termínem je evropský rok 2030 pro přeshraniční B2B transakce. Zda a v jakém rozsahu bude elektronická fakturace zavedena také pro tuzemská plnění, zatím není definitivně rozhodnuto.
Vývoj v okolních zemích ukazuje, že přípravu není vhodné podceňovat. Například na Slovensku probíhá v roce 2026 příprava a dobrovolné testování systému, přičemž povinnosti pro vymezené tuzemské transakce mají začít od 1. ledna 2027.
Změna formátu faktury může na první pohled působit jako technická záležitost, kterou vyřeší účetní oddělení nebo dodavatel softwaru. Ve skutečnosti se však dotýká celého oběhu dokladů ve firmě.
Nestačí proto pouze ověřit, zda účetní systém obsahuje tlačítko „Peppol“. Firma musí vědět, co se s fakturou stane po jejím přijetí, kdo ji zkontroluje a schválí a kdo bude řešit nestandardní situace.
Právě chybné, duplicitní nebo špatně přiřazené faktury bývají při automatizaci největším problémem. Vedle ideálního průchodu správné faktury je proto potřeba nastavit také proces pro doklady, které systém odmítne nebo nedokáže automaticky zpracovat.
Plošná povinnost elektronické fakturace pro tuzemské B2B transakce dnes v České republice neplatí. To ale neznamená, že je vhodné celé téma odložit až na rok 2030.
Klienti externích účetních kanceláří se zpravidla nebudou muset zabývat technickou strukturou XML souborů. Bude však nutné domluvit, kdo bude faktury přijímat, schvalovat a předávat do účetnictví a kdo ponese odpovědnost za řešení případných chyb.
Elektronická fakturace není jen nahrazením PDF jiným formátem. Představuje přechod od dokumentů k datům a od ručního zpracování k vyšší míře automatizace.
Firmám může přinést rychlejší zpracování dokladů, kvalitnější data a lepší kontrolu nad finančními procesy. Skutečný přínos ale vznikne pouze tehdy, pokud se technické řešení správně propojí s účetními, daňovými a interními procesy firmy.
Vývoj elektronické fakturace a související legislativy pro naše klienty průběžně sledujeme. Současně jim pomáháme posoudit dopady připravovaných změn a nastavit oběh účetních dokladů tak, aby přechod na strukturovanou elektronickou fakturaci proběhl srozumitelně a bez zbytečných komplikací.
MatiDal s.r.o.
Křižíkova 703/97d
Praha 8-Karlín
IČO: 03999840
DIČ: CZ03999840
Právní forma: Společnost s ručením omezeným
Spisová značka: C 240814 vedená u Městského soudu v Praze
Tato webová stránka používá cookies
Můžete buď všechny povolit níže tlačítkem „Souhlasím se všemi“, odmítnout nebo nastavit podrobně "Detailní nastavení". Výběr můžete také později změnit. Více informací o cookies.