Příležitostný prodej z pohledu daní
26. srpna 2026
Sběr hub a lesních plodů patří k oblíbeným českým zvyklostem. V létě zároveň řada domácností prodává přebytky ovoce a zeleniny ze zahrady.
Je sezónní přivýdělek z daňového hlediska zdanitelným příjmem? K nalezení správné odpovědi je rozhodující především to, zda jde pouze o příležitostný prodej, nebo o soustavnou výdělečnou činnost.
Příležitostný prodej a limit 50 000 Kč
Pokud má prodej skutečně příležitostný a nahodilý charakter a nejde o soustavný výkon podnikání, příjem se zpravidla posuzuje jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů. Do této kategorie mohou patřit rovněž příjmy ze zemědělské výroby nebo lesního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem.
Jestliže úhrn příjmů tohoto druhu za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč, je příjem od daně osvobozen. Do limitu se přitom započítávají příjmy, tedy tržby před odečtením výdajů, nikoliv výsledný dosažený zisk.
Při překročení hranice 50 000 Kč nárok na osvobození nevzniká, a to ani do částky uvedeného limitu. To však neznamená, že se daň vypočítá z celých tržeb. Od příjmů lze odečíst prokazatelně vynaložené související výdaje. U příjmů ze zemědělské výroby a lesního hospodářství může být možné uplatnit také výdaje procentem z příjmů.
Výsledný základ daně vstupuje do celkového základu daně poplatníka. Uplatní se sazba 15 %, případně 23 % na část základu daně přesahující zákonem stanovenou hranici.
V jakém případě může jít o samostatnou činnost
Rozlišení příležitostného prodeje a podnikání závisí na konkrétních okolnostech. Význam má zejména pravidelnost prodeje, jeho organizovanost, rozsah, způsob nabídky zboží a záměr vykonávat činnost opakovaně za účelem dosažení zisku. Také sezónní činnost může být soustavná, jestliže se pravidelně opakuje.
Příležitostný prodej
Nahodilý a jednorázový prodej bez soustavného výkonu podnikatelské činnosti.
Samostatná činnost
Pravidelný, organizovaný nebo opakovaný prodej vykonávaný za účelem dosažení zisku.
Pokud má prodej charakter podnikání, příjmy se zdaňují podle § 7 zákona o daních z příjmů (“ZDP”) jako příjmy ze samostatné činnosti. Mohou s nimi být spojeny také registrační povinnosti a povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Samotná skutečnost, že je prodávající OSVČ, ještě neznamená, že každý jeho příležitostný prodej automaticky patří do příjmů podle § 7 ZDP. Rozhodující je souvislost konkrétního prodeje s jeho podnikatelskou činností.
Prodej nezpracovaných rostlinných výrobků z vlastní drobné pěstitelské činnosti fyzickou osobou není podle živnostenského zákona živností. U rozsáhlejší nebo soustavně provozované zemědělské výroby je však nutné posoudit také povinnosti podle zákona o zemědělství.
Praktický příklad
Paní Jana během léta jednorázově prodala přebytky ovoce ze své zahrady za 38 000 Kč. Pokud prodej nemá charakter podnikání a paní Jana nemá další příjmy stejného druhu podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, je celý příjem osvobozen od daně.
Pokud by její příjmy dosáhly například 62 000 Kč, limit 50 000 Kč by byl překročen a osvobození by se neuplatnilo na žádnou část příjmu. Základem daně by však nebylo automaticky celých 62 000 Kč. Příjem by bylo možné snížit o související uznatelné výdaje; u příjmů ze zemědělské výroby lze za stanovených podmínek uplatnit také výdaje ve výši 80 % příjmů.
Limit 50 000 Kč se neposuzuje samostatně pro prodej ovoce, hub nebo jiné příležitostné činnosti. Započítává se úhrn všech příjmů stejného druhu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP za celý kalendářní rok. Prodejce by si proto měl uchovávat alespoň jednoduchou evidenci přijatých částek a souvisejících výdajů.
Příjmy z příležitostné činnosti podle § 10 ZDP nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Pokud však prodej naplní znaky samostatné činnosti podle § 7 ZDP, mohou prodávajícímu vzniknout také povinnost odvodu pojistného správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
Zvláštní pravidla pro lesní plody a houby
Možnost volně sbírat lesní plody a houby se podle lesního zákona vztahuje pouze na sběr pro vlastní potřebu. Sběr v lese za účelem následného prodeje proto vyžaduje souhlas vlastníka lesa.
Při uvádění volně rostoucích hub na trh musí být splněny zvláštní požadavky potravinového práva. Provozovatel musí mít platné osvědčení prokazující znalost hub a prodávat lze pouze povolené druhy hub. Stanoveny jsou rovněž požadavky na jejich stav, skladování, přepravu a označení. Aktuální informace SZPI
Domácí zavařeniny
Prodej domácích džemů, marmelád nebo zavařenin je třeba posuzovat odděleně od prodeje nezpracovaného ovoce a zeleniny. U pravidelné a organizované výroby mohou vzniknout povinnosti související s provozováním potravinářského podniku, hygienou, složením a označováním potravin. Samotné nepřekročení daňového limitu 50 000 Kč neznamená, že se na prodej nevztahují jiné právní předpisy.
Prodávající musí zákazníka správně informovat o ceně a dodržovat pravidla bezpečnosti potravin. Doklad o zakoupení je povinen vydat na žádost spotřebitele.
Závěr
Příležitostný prodej sezónních přebytků zpravidla nepřináší složité daňové povinnosti, pokud souhrn příjmů nepřesáhne 50 000 Kč za kalendářní rok. Rozhodující však není pouze výše příjmů, ale také pravidelnost, rozsah a způsob provozování činnosti. Při opakovaném a organizovaném prodeji již může jít o samostatnou činnost se souvisejícími daňovými a pojistnými povinnostmi. Současně je třeba pamatovat na to, že osvobození od daně nezbavuje prodávajícího povinností vyplývajících z předpisů o bezpečnosti potravin, ochraně spotřebitele nebo sběru lesních plodů.