Pět změn, které by Vám neměly uniknout

• EET se od 1. ledna 2027 vrátí v nové podobě a zaměří se především na platby spojené s osobním kontaktem se zákazníkem.

• Zaměstnavatelé budou znovu upravovat pravidla benefitů; rekreace a zájezdy budou osvobozeny nejvýše do 20 000 Kč ročně.

• Vrátí se sleva na studenta a sleva za umístění dítěte, takzvané školkovné.

• Odběratel bude u neuhrazeného závazku snižovat odpočet DPH již po třech měsících namísto šesti.

• U vybraných osobních automobilů skončí limit odpočtu DPH ve výši 420 000 Kč, rozhodující ale budou přechodná pravidla.

Kdy změny začnou platit

Zákon č. 180/2026 Sb., o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, byl vyhlášen 7. října 2026 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Až na vybraná ustanovení nabývá účinnosti 1. ledna 2027.

Příprava EET již před koncem roku 2026

Vybraná ustanovení zákona nabyla účinnosti již 8. října 2026. Jde zejména o získání a správu certifikátů, oznámení evidenčních jednotek a evidenční identifikační číslo, dále o některá kompetenční, procesní a sankční pravidla evidence tržeb.

Podle pravidel pro certifikáty, evidenční jednotky a evidenční identifikační číslo však bude možné postupovat nejdříve od 1. listopadu 2026. Samotné tržby se v roce 2026 evidovat nebudou - povinnost evidence začne 1. ledna 2027.

Hlavní změny od 1. ledna 2027

Od začátku roku 2027 se začne uplatňovat převážná část zákona: EET 2.0, přirážka k paušální dani, daňové slevy, nová pravidla zaměstnaneckých benefitů a spropitného, změny DPH i rozšířené pravomoci finanční a celní správy.

U daně z příjmů se na zdaňovací období započatá před účinností použijí dosavadní pravidla. U poplatníků s kalendářním rokem se proto za rok 2026 ještě postupuje podle dosavadní úpravy a nové slevy či limity se uplatní až za zdaňovací období 2027. Nová pravidla zaměstnaneckých benefitů se použijí na plnění poskytnutá od účinnosti zákona.

Některá pravidla zasáhnou i starší plnění

Nejde o zpětnou účinnost celého zákona. Přechodná ustanovení ale umožní použít některá nová pravidla také na dříve uskutečněná plnění:

• Malé nedobytné pohledávky: nové podmínky opravy DPH bude možné použít také na pohledávky ze zdanitelných plnění uskutečněných od 1. ledna 2025, pokud věřitel opravu uplatní za období začínající nejdříve účinností zákona.

• Neuhrazené závazky: zvláštní zpětné pravidlo stanoveno není. Podle obecného přechodného ustanovení se nová tříměsíční lhůta použije na plnění, u nichž nárok na odpočet vznikne od účinnosti zákona. U dřívějších plnění zůstane šestiměsíční režim, takže účetnictví bude určitou dobu sledovat oba režimy souběžně.

Podnikatelé EET 2.0 a paušální režim

Evidence se zaměří na kontaktní platby

Nová EET nebude založena pouze na způsobu úhrady. Rozhodující bude především to, zda jde o platbu spojenou s osobním kontaktem se zákazníkem nebo uskutečněnou v provozovně či dopravním prostředku podnikatele při prodeji zboží nebo poskytování služby.

Evidovanou tržbou proto může být hotovostní i bezhotovostní platba, platba kartou, prostřednictvím virtuálního aktiva, šeku, směnky nebo některých poukázek. To ale neznamená, že se bude evidovat každý bankovní převod. Běžná úhrada faktury na dálku nebude evidovanou tržbou pouze proto, že proběhla bezhotovostně. Evidovat se mohou také platby určené k pozdějšímu čerpání a jejich následné čerpání – vrácení nebo oprava tržby se vykáže zápornou částkou.

Povinnost se bude týkat podnikajících fyzických i právnických osob, pokud přijatá platba splní zákonné znaky a představuje příjem z podnikání. Vyloučeny budou například příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy podléhající srážkové dani a ojedinělé platby, které neodpovídají běžně přijímaným tržbám.

Výjimky z evidence

Zákon obsahuje osobní i věcné výjimky. Evidovat nebudou mimo jiné stát, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, Česká národní banka, držitel poštovní licence a vybrané regulované finanční instituce.

Mezi věcně vyloučené tržby patří například příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, školního stravování a ubytování, pravidelné hromadné přepravy osob, poštovních služeb, hazardních her a vybraných činností ve finančním a energetickém sektoru. Zvláštní pravidla platí také pro některá automatizovaná zařízení a podnikatele se závažným zdravotním postižením. Podrobnému vymezení evidovaných tržeb a výjimek se budeme věnovat v samostatném článku k EET 2.0.

Jak bude EET fungovat

Před první evidovanou tržbou bude podnikatel potřebovat certifikát získaný prostřednictvím daňové informační schránky. Ještě před získáním certifikátu oznámí všechny své evidenční jednotky, prostřednictvím nichž uskutečňuje tržby, pokud alespoň v jedné uskutečňuje evidované tržby. Těmi mohou být provozovny, internetové stránky, aplikace, vozidla nebo sám podnikatel, pokud činnost vykonává mimo takto vymezená místa.

Údaje o tržbě se odešlou správci daně nejpozději při jejím uskutečnění. Půjde zejména o identifikaci podnikatele, evidenční jednotky a pokladního zařízení, pořadové číslo, datum a čas a celkovou částku. Informace o konkrétním zboží či službě ani údaje o DPH se posílat nebudou.

Povinný tisk a předání účtenky se nevrací. Nebude ani účtenková loterie nebo povinné oznámení v provozovně. Při výpadku spojení bude nutné údaje odeslat bezodkladně po odstranění problému, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Zákon již nepočítá se zjednodušeným nebo papírovým režimem.

Za nesplnění evidenční povinnosti nebo závažné maření evidence může být uložena pokuta až 500 000 Kč. Na rozdíl od původní EET nebude možné jako okamžité opatření uzavřít provozovnu nebo pozastavit podnikatelskou činnost.

Paušální režim bez EET

OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu, jejíž příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 milion Kč, si bude moci zvolit přirážku zprošťující ji povinnosti evidovat tržby. Přirážka činí 1 400 Kč měsíčně, tedy až 16 800 Kč ročně.

Přihlášení bude nutné oznámit správci daně zpravidla do desátého dne zdaňovacího období. Opožděné oznámení nebude účinné. Pro dotčené OSVČ tak půjde o volbu mezi vedením evidence a vyšší paušální daní. Rozhodující bude zejména počet kontaktních plateb a to, zda již používají vhodný pokladní systém.

Podnikající fyzická osoba si navíc bude moci v prvním roce povinné evidence uplatnit jednorázovou slevu na evidenci tržeb až 5 000 Kč. Její skutečná výše bude záviset na dílčím základu daně ze samostatné činnosti a na využití základní slevy na poplatníka.

Zaměstnavatelé a zaměstnanci: benefity, spropitné a zdravotní péče

Nová pravidla zaměstnaneckých benefitů

U vybraných nepeněžních volnočasových benefitů se ruší souhrnný limit ve výši poloviny průměrné mzdy. Při splnění ostatních podmínek budou moci být bez tohoto limitu osvobozeny například příspěvky na vzdělávací, předškolní, sportovní a kulturní aktivity nebo knihy.

Samostatný limit zůstane pro rekreace a zájezdy: osvobození bude možné nejvýše do 20 000 Kč za zaměstnance a rok. U příspěvků na kulturní či sportovní akce a u společenských akcí pořádaných zaměstnavatelem nebude stanoven pevný peněžní strop. Plnění však musí být vzhledem ke své povaze obvyklé a jeho forma a rozsah přiměřené. Právě tato otevřená kritéria mohou u nákladnějších akcí přinášet výkladové spory.

Výčet osvobozených benefitů se rozšíří také o nepeněžní příspěvky zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi na vybrané komunitní sociální služby, například osobní asistenci, pečovatelskou nebo odlehčovací službu, tísňovou péči, ranou péči či denní stacionář.

Plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců v rozsahu nové přílohy č. 4 zákona nebudou předmětem daně z příjmů zaměstnance. Půjde například o vymezené nadstandardní preventivní prohlídky, screeningová vyšetření a vybraná očkování. Rozhodující bude přesný druh služby i její poskytovatel; běžná léčba, wellness ani cestovní očkování do tohoto režimu automaticky nespadají.

Osvobození spropitného v gastronomii

Spropitné zaměstnanců v provozovnách stravovacích služeb bude za stanovených podmínek osvobozeno. Musí jít o dobrovolnou platbu související se stravovací službou v provozovně, kde se připravují a prodávají pokrmy k přímé spotřebě.

Osvobození bude možné uplatnit dvěma způsoby. Limit připadající na jednoho zaměstnance lze stanovit jako podíl 7 % měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb a počtu zaměstnanců, kteří v daném měsíci obdrželi spropitné. Zaměstnavatel může osvobozené částky mezi zaměstnance rozdělit také jinak, jejich celkový úhrn však nesmí překročit 7 % jeho měsíčních příjmů ze stravovacích služeb. Zaměstnavatel proto bude muset vést průkaznou evidenci přijatého a rozděleného spropitného. Pro účely daně z příjmů se za plátce spropitného považuje zaměstnavatel.

Fyzické osoby: návrat daňových slev a vyšší limity

Od roku 2027 se obnoví sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně. Uplatní ji poplatník při soustavné přípravě na budoucí povolání do 26 let, případně při prezenčním doktorském studiu do 28 let. Sleva snižuje vypočtenou daň, takže její využití předpokládá dostatečnou daňovou povinnost.

Vrátí se také sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení. Školkovné bude odpovídat prokazatelně zaplaceným výdajům, nejvýše však minimální mzdě za každé dítě. Uplatnit je může pouze jeden z poplatníků, kteří dítě vyživují ve společně hospodařící domácnosti. Nová úprava počítá i s dětmi žijícími ve více domácnostech a umožní rodičům písemně dohodnout jiné rozdělení maximální výše slevy. Předškolní zařízení budou do 31. ledna následujícího roku elektronicky oznamovat správci daně údaje o dětech, poplatnících a uhrazených částkách.

Zvyšují se rovněž limity pro povinné podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Obecný limit ročních zdanitelných příjmů vzroste z 50 000 Kč na 100 000 Kč a u zaměstnanců se hranice dalších příjmů zvýší z 20 000 Kč na 40 000 Kč. I pod těmito částkami však může povinnost podat přiznání vzniknout z jiného důvodu, například kvůli daňové ztrátě nebo souběhu více zaměstnání.

Z daňových změn mimo uvedené slevy stojí za pozornost také návrat tichého vína mezi možné reklamní a propagační předměty. Nejde o obecnou uznatelnost darovaného alkoholu. Tiché víno musí splnit všechny obecné podmínky reklamního předmětu, včetně označení a hodnotového limitu.

DPH v praxi: nápoje, neuhrazené faktury a osobní automobily

Nealkoholické nápoje ve stravovacích službách

Na nealkoholické nápoje podávané jako součást stravovací služby se bude vztahovat snížená sazba DPH 12 %. Alkoholické nápoje zůstanou v základní sazbě. Rozhodující bude povaha plnění: samostatný prodej baleného nápoje jako zboží se bude nadále posuzovat podle pravidel pro dodání zboží. Gastronomické provozy proto budou muset upravit pokladní nastavení a správně rozlišovat konzumaci v provozovně, prodej s sebou a kombinované nabídky.

Neuhrazené pohledávky věřitele

Věřitelé budou moci rychleji opravit základ daně u malých nedobytných pohledávek. Limit jednotlivé pohledávky se zvýší z 10 000 Kč na 20 000 Kč včetně daně, požadovaná doba neuhrazení se zkrátí ze šesti na tři měsíce a celkový roční limit vůči jednomu dlužníkovi vzroste z 20 000 Kč na 100 000 Kč včetně daně. Nadále bude nutné dlužníka nejméně dvakrát písemně vyzvat k úhradě.

Opravu již nebude možné provést pouze jednou ročně, ale v kterémkoli zdaňovacím období, ve kterém budou splněny podmínky. Nová pravidla bude možné použít také na pohledávky ze zdanitelných plnění uskutečněných od 1. ledna 2025, pokud bude oprava uplatněna za období začínající nejdříve účinností nové úpravy.

Neuhrazené závazky odběratele

Pro odběratele se naopak lhůta zpřísní. Pokud pohledávka dodavatele nebude plně uhrazena do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci splatnosti, bude plátce povinen snížit původně uplatněný odpočet DPH v rozsahu neuhrazené částky. Dosud jde o šest měsíců. Čtvrtletní plátce se opravě vyhne, pokud dluh plně uhradí nejpozději poslední den čtvrtletí, ve kterém tříměsíční lhůta uplynula. Po zaplacení bude možné odpočet znovu zvýšit.

Právě tato změna může účetním v praxi způsobit nejvíce problémů. Nestačí sledovat pouze závazky šest měsíců po splatnosti, na které jsou nyní nastaveny účetní systémy. Kontrola bude muset pracovat s koncem třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci splatnosti a současně rozlišovat starý a nový režim.

Příklad: Měsíční plátce DPH obdrží fakturu na 121 000 Kč včetně DPH za plnění, u něhož nárok na odpočet vznikl v lednu 2027. Faktura je splatná 15. ledna 2027, a uplatní odpočet 21 000 Kč. Pokud fakturu neuhradí ani do 30. dubna 2027, sníží odpočet v přiznání za duben o 21 000 Kč. Po pozdější úhradě může odpočet znovu zvýšit. U čtvrtletního plátce oprava nevznikne, pokud závazek zcela uhradí do 30. června 2027.

Podle obecného přechodného ustanovení se na daňové povinnosti vzniklé před účinností zákona a související práva a povinnosti použije dosavadní úprava. Nová tříměsíční lhůta by se proto měla vztahovat na plnění, u nichž vznikne nárok na odpočet od 1. ledna 2027. U dřívějších plnění by měl zůstat zachován šestiměsíční režim. Toto rozlišení vychází z výkladu obecného přechodného ustanovení, protože zákon pro opravu odpočtu podle § 74b nestanoví zvláštní přechodné pravidlo. Při úpravě sestav stáří závazků a kontrolních upozornění proto doporučujeme sledovat případné metodické upřesnění GFŘ.

Princip opravy odpočtu a následného zvýšení po úhradě jsme podrobně popsali již ve starším článku Novela zákona o DPH: povinnost opravy odpočtu DPH v případě neuhrazených závazků. Novela pro rok 2027 tento mechanismus zachovává, ale zkracuje rozhodnou lhůtu ze šesti na tři měsíce.

Konec limitu odpočtu u osobních automobilů

Ruší se omezení daně na vstupu částkou 420 000 Kč u vybraných osobních automobilů i zvláštní pravidla pro jejich technické zhodnocení. Pro použití přechodných ustanovení bude rozhodující zejména okamžik, kdy byl automobil nebo jeho technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k užívání.

Pokud byl automobil uveden do stavu způsobilého k užívání před účinností nové úpravy, zůstane původní omezení odpočtu zachováno. Plátce si tedy po účinnosti zákona nebude moci dodatečně uplatnit rozdíl mezi celkovou DPH a limitem 420 000 Kč. Z omezené částky daně na vstupu se bude vycházet také při případných budoucích změnách odpočtu.

Jiná situace nastane, pokud u souvisejícího přijatého plnění vznikl nárok na odpočet od 1. ledna 2024, ale automobil uvede do stavu způsobilého k užívání až ode dne účinnosti nové právní úpravy. V takovém případě se za splnění přechodných podmínek původní limit nepoužije. Pokud plátce před účinností zákona uplatnil odpočet pouze v omezené výši, bude jej moci zvýšit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání za období, ve kterém uplatnil původní odpočet. Zvýšení však musí provést do konce kalendářního měsíce, ve kterém zákon nabude účinnosti.

Příklad: Plátce pořídí v roce 2026 osobní automobil s celkovou DPH na vstupu 630 000 Kč a před účinností zákona uplatní odpočet omezený na 420 000 Kč. Pokud automobil uvede do stavu způsobilého k užívání ještě v prosinci 2026, zůstane odpočet trvale omezen na 420 000 Kč a zbývajících 210 000 Kč nebude možné dodatečně uplatnit. Pokud automobil zůstane do konce roku 2026 ve fázi pořízení a bude připraven k užívání až 10. ledna 2027, původní limit odpočtu se za splnění přechodných podmínek nepoužije. Plátce tak bude moci dodatečně uplatnit zbývajících 210 000 Kč, pokud má nárok na plný odpočet. Podá dodatečné přiznání za období, ve kterém uplatnil původní omezený odpočet, nejpozději 1. února 2027. Lhůta se posouvá z konce ledna, protože poslední lednový den připadá na neděli.

Odlišná situace nastane u automobilu původně pořízeného k dalšímu prodeji. Pokud jej plátce pořídil před rokem 2027 a následně jej začne využívat jako dlouhodobý majetek, například jako firemní vozidlo, může být povinen snížit dříve uplatněný odpočet podle původního limitu 420 000 Kč. Samotné převedení automobilu do dlouhodobého majetku až v roce 2027 tedy automaticky neznamená nárok na neomezený odpočet.

Co prověřit do konce roku 2026

• U plateb v osobním kontaktu vyhodnotit dopad EET a připravit evidenční jednotky, certifikát a technické řešení.

• V účetnictví nastavit sledování neuhrazených závazků podle tříměsíční lhůty a oddělit plnění ve starém a novém režimu.

• Prověřit pravidla zaměstnaneckých benefitů, evidenci spropitného a sazby DPH používané v gastronomii.

• Samostatně posoudit automobily uváděné do užívání na přelomu let 2026 a 2027, protože rozhodující nebude jen datum faktury nebo úhrady.