Pokud firma v minulosti financovala pořízení dlouhodobého majetku zcela nebo částečně z investiční dotace, byla dosud zvyklá na zavedený postup: dotace se odečetla od pořizovací ceny majetku a majetek se následně odpisoval pouze z částky snížené o přijatou dotaci.

Připravovaný nový zákon o účetnictví však směřuje k jinému pojetí, které se více přibližuje mezinárodním účetním standardům IFRS. Dotace již nemá snižovat ocenění majetku, ale má být vykázána jako výnos příštích období a postupně rozpouštěna do výnosů.

Starý vs. nový postup: v čem je rozdíl?

Abychom pochopili význam této koncepční změny, pojďme si postavit vedle sebe dosavadní praxi a nový legislativní pohled na modelovém příkladu pořízení stroje v hodnotě 10 000 000 Kč, na který firma získala dotaci 4 000 000 Kč.

1. Aktuální postup: metoda čisté hodnoty

Podle současné praxe dotace přímo snižuje vstupní cenu majetku při jeho pořízení. Firma tedy neodepisuje celou pořizovací cenu, ale pouze část, kterou nepokrývá získaná dotace.

Výsledek v rozvaze: stroj vstupuje do dlouhodobého hmotného majetku (stálých aktiv) v hodnotě 6 000 000 Kč. Po odečtení účetního odpisu 600 000 Kč za první rok odpisování je jeho netto hodnota vykázaná v roce pořízení 5 400 000 Kč.

Dopad na odpisy: účetní jednota odepisuje část vstupní ceny, kterou nepokrývá načerpaná dotace. Účetní odpisy jsou proto nižší, než jaké by byly v případě, kdy by majetek nebyl financován dotací.

2. Nový postup: metoda výnosů příštích období

Nově dotace nebude snižovat vstupní cenu majetku. Majetek se zaeviduje v celé pořizovací ceně a dotace se samostatně zachytí jako výnos příštích období. Ten se bude následně rozpouštět do výnosů souběžně s účetními odpisy.

Výsledek v rozvaze: stroj vstupuje do dlouhodobého hmotného majetku (stálých aktiv) v celé vstupní ceně bez odečtení čerpané dotace, tedy 10 000 000 Kč. Po odečtení účetního odpisu v prvním roce 1 000 000 Kč je jeho netto hodnota vykázaná v roce pořízení 9 000 000 Kč.

Dopad na odpisy: účetní jednotka odepisuje celých 10 000 000 Kč. Vyšší odpisy v nákladech (ve srovnání s metodou čisté hodnoty) jsou kompenzovány odpovídajícím rozpouštěním výnosů příštích období.

Jak se změní prezentace účetní jednotky ve výkazech?

Nová legislativní úprava změní způsob prezentace finanční pozice společnosti – ať už směrem k bankám, investorům nebo obchodním partnerům. Vzhledem k tomu, že majetek bude vykazován v celkové pořizovací ceně, bude docházet k vykazování vyšší bilanční sumy než za stávajících pravidel. To může být na opačné straně spojeno s dopady do limitů pro povinný audit účetní závěrky společnosti či do kategorizace velikosti účetní jednotky.

Nicméně je potřeba zdůraznit, že změna nevede ke zvýšení ekonomické výkonnosti účetní jednotky, ale ke změně jejího účetního zobrazení.

• Hodnocení bank: vyšší bilanční suma může ovlivnit interpretaci finančních ukazatelů používaných při bankovním hodnocení. .
• Finanční ukazatele: změna struktury rozvahy a výkazu zisku a ztráty může ovlivnit vybrané ukazatele (např. ROA, EBITDA marže nebo zadluženost), a to bez změny ekonomické reality transakce.
• Důvěryhodnost pro partnery: z pohledu mezinárodních účetních standardů, ke kterým se nová česká legislativa přibližuje, je nový postup transparentnější. Ukazuje reálnou ekonomickou sílu podniku a skutečnou hodnotu kontrolovaných zdrojů.
• Provozní efektivita: náklady v podobě odpisů budou lépe reflektovat skutečné opotřebení stroje v jeho plné hodnotě, přičemž dotační efekt bude transparentně přiznán ve výnosech.

Kdy změna nastane a jak se připravit?

Nový zákon o účetnictví je aktuálně v legislativním procesu. Jeho účinnost se očekává nejdříve od 1. ledna 2027, případně později, podle dalšího vývoje legislativního procesu.

Pro firmy, které aktuálně plánují větší investiční projekty přesahující horizont několika let, to znamená jediné: je potřeba začít upravovat interní metodiku a kalkulace finančních plánů již nyní. Přechod sice nezmění agregovaný čistý zisk firmy, ale zásadně změní strukturu rozvahy a způsob prezentace finanční pozice.

Mezi klíčová témata finančních ředitelů bude patřit zejména přechodné období u rozpracovaných investic a s tím související dopady na vykazování dlouhodobých projektů, včetně možného vlivu na limity pro povinný audit vyplývající z vyšší bilanční sumy.

Přechodné období bude klíčové

Zvláštní pozornost bude nutné věnovat přechodným ustanovením pro investice zahájené před účinností nové úpravy. Právě u dlouhodobých projektů může být zásadní, jak bude nastavena kontinuita účetních metod a návaznost na již zahájené investice.

Mezi klíčová témata bude patřit zejména vykazování rozpracovaných investic, nastavení dotační evidence a dopad vyšší bilanční sumy na auditní a reportingové povinnosti.