Na jaké změny v pracovním právu se mohou zaměstnanci i zaměstnavatelé připravit?

Zkušební doba

Zkušební doba nově nesmí být sjednána na dobu delší než 4 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru, u vedoucích zaměstnanců může být zkušební doba nejdéle 8 měsíců. Před účinností novely byla zkušení doba maximálně na 3 měsíce a u vedoucích pracovníků 6 měsíců.

Zároveň nesmí být zkušební doba sjednána na dobu delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel a zaměstnanec mají možnost písemnou dohodou zkušební dobu dodatečně prodloužit, avšak jen do výše uvedených, zákonem stanovených maximálních limitů.

Výpovědní doba

Také výpovědní doba projde faktickou změnou. Na rozdíl od předchozí úpravy, kdy jsme byli zvyklí, že výpovědní doba běží až od prvního dne následujícího měsíce, začne nově běžet již dnem doručení výpovědi druhé straně a skončí v den se shodným očíslováním. Pokud zaměstnanec doručí výpověď zaměstnavateli 1.7.2025, dvouměsíční výpovědní doba skončí 1.9. 2025.

Návrat po rodičovské dovolené a práce při rodičovské dovolené

Zaměstnanci na rodičovské dovolené mohou od 1.6.2025 pracovat u svého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce (DPP) nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) na stejné pozici jako před nástupem na mateřskou dovolenou.

Po skončení rodičovské dovolené, den přede dnem druhých narozenin dítěte, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na stejnou pozici a pracoviště jako před nástupem na rodičovskou dovolenou. Po skončení rodičovské dovolené mezi dvěma a třemi lety věku dítěte je zaměstnanec nadále povinen zařadit zaměstnance dle pracovní smlouvy, avšak nemusí být dodrženo stejné místo pracoviště, jako tomu bude u zaměstnanců s dětmi do dvou let věku.

Zaměstnávání mladistvých

Zaměstnanec mladší 15 let nebo mladistvý, který neukončí povinnou školní docházku, má možnost konat lehké práce v období letních prázdnin. Po dovršení 14 let se může k výkonu práce zavázat písemným souhlasem zákonného zástupce.

Pracovní volno

V novele je výslovně stanoveno, že pakliže je v nařízení zmínka o manželích, jsou tím myšleni i partneři.

Uzavření manželství

Zaměstnanci náleží 2 dny volna. Z toho jeden den s náhradou mzdy – za den, kdy se účastní obřadu. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne také zaměstnanci na jeden den k účasti na svatebním obřadu jeho dítěte a jeden den bez náhrady mzdy v případě účasti na svatebním obřadu jeho rodiče.

Volno při úmrtí blízké osoby

Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na dva dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a další den k účasti na pohřbu.

Pokud se jedná o (i) rodiče, prarodiče, vnoučata, sourozence zaměstnance, (ii) rodiče, prarodiče, vnoučata, sourozence manžela zaměstnance, (iii) manžela dítěte zaměstnance, manžela sourozence zaměstnance nebo (iv) jinou osobu, která žila se zaměstnancem ve společné domácnosti, pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na jeden den k účasti na pohřbu a další den při obstarávání pohřbu.

Pracovní volno bez náhrady mzdy může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout ve výši pěti dnů při úmrtí manžela, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče či sourozence zaměstnance.

Vyhledávání nového zaměstnání

Před skončením pracovního poměru bude poskytnuto volno k vyhledávání nového zaměstnání v délce dva až čtyři dny dle charakteru ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec tento rozsah vyčerpá a nové zaměstnání nenajde, bude moci využít doplňkové neplacené volno v rozsahu až dvou dnů, určené výhradně pro využití poradenských služeb Úřadu práce.

Nově se bude přihlížet k důvodu ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec poruší pracovní kázeň nebo nesplní zákonné požadavky zaměstnavatele pro výkon práce, výpovědní doba se zkracuje na jeden měsíc. Také rozsah pracovního volna k hledání nového zaměstnání se krátí na polovinu.

Mezi další změny patří nové informační povinnosti zaměstnavatele v oblasti odměňování

Předání mzdového nebo platového výměru

Od roku 2024 došlo k úpravě, kdy pracovní smlouva nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr musí být oběma stranami podepsána nejpozději před zahájením výkonu práce. Od data účinnosti flexi novely zákoníku práce se podobným způsobem upraví i okamžik předání mzdového nebo platového výměru zaměstnavatelem.

Zaměstnanec musí nově obdržet mzdový výměr před začátkem výkonu práce (nikoli v průběhu dne nástupu do práce). Dochází tím k jednoznačnému vymezení posledního okamžiku, kdy je zaměstnavatel povinen tuto povinnost splnit.

Změna platí i pro změny mzdového a platového výměru. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém nebo platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději před začátkem výkonu práce, v němž nabývá účinnosti.

Prioritou bude bezhotovostní výplata

Další zásadní změnou je automatické vyplácení mzdy bezhotovostně. Výplata v hotovosti se provede až v případech, kdy zaměstnanec projeví písemný nesouhlas, případně nemá nebo neuvede platební účet.

Výplata mzdy v cizí měně

Pro účely výplaty v českých korunách se povinně využije bankovní instituce se sídlem v České republice. Na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bude možné nadále vyplácet v dohodnuté cizí měně. Podmínkou už není místo výkonu práce v zahraničí, ale postačí vazba k zahraničí. Pokud zaměstnanec hradí náklady své nebo rodinné v cizině. Cizí měna, ve které bude zaměstnavatel vyplácet mzdu, se ale musí řídit kurzem podle kurzovního lístku České národní banky.

Zákoník práce před a po FLEXINOVELE od 1.6.2025:

Níže uvádíme přehled vybraných změn v pracovněprávní úpravě – srovnání stavu před účinností tzv. flexinovely a nové právní úpravy platné od 1. 6. 2025:

* Jedná se o osoby: manžela/partnera, druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence