Rok 2026 přinese CFO a finančním týmům několik zásadních změn v oblasti účetnictví a auditu. Tyto změny ovlivní nejen povinnost sestavovat účetní závěrky, ale i vztahy s bankami, investory a dalšími partnery. Nová kategorizace podniků a úpravy pravidel pro povinný audit mohou mít dopad na každodenní praxi mnoha firem. Přestože jde jen o dílčí úpravy, je to jasný signál, že se české účetnictví připravuje na zásadní reformu, která v následujících letech změní jeho fungování od základů.

Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb., která přináší nejzásadnější změny poslední dekády v oblasti kategorizace účetních jednotek, konsolidace a povinnosti ověření účetní závěrky auditorem. Přestože novela formálně nabývá účinnosti až v roce 2026, její dopady pocítí společnosti již při sestavení účetních závěrek za rok 2025.

Klíčovým aspektem je, že kategorizace účetní jednotky za rok 2025 bude vycházet z kombinace dvou odlišných souborů limitů. Pro hodnoty zjištěné k 31. 12. 2023 se použijí staré limity, zatímco hodnoty k 31. 12. 2024 se posuzují podle nových, vyšších limitů.

To v praxi znamená, že společnost, která by podle starých kritérií spadala do kategorie malé účetní jednotky, se může díky navýšeným limitům nově za rok 2025 dostat do kategorie mikro účetní jednotky. Výsledkem může být zánik povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, což může mít přímý dopad na finanční plánování a reporting vůči mateřským společnostem či bankám.

Současná pravidla kategorizace účetních jednotek byla zavedena k 1. lednu 2016 a od té doby zůstaly limity beze změny. Novela je nyní navyšuje, čímž reflektuje růst inflace a hospodářského výkonu a reaguje na směrnici Evropské unie.

Související změnou je navýšení hranic pro malou a střední skupinu účetních jednotek (konsolidační celky). Tyto limity vycházely z pravidel pro kategorizaci účetních jednotek, a proto se nyní posouvají společně s nimi. U malého konsolidačního celku nově platí hranice 120 mil. Kč pro aktiva a 240 mil. Kč pro obrat, u středního pak 600 mil. Kč pro aktiva a 1,2 mld. Kč pro obrat. Vzhledem k tomu, že malé konsolidační celky nemají povinnost konsolidace a limity se posuzují k rozvahovému dni, může mít tato úprava dopad již na rok 2025. Přestože nejde o zanedbatelné navýšení hranic, v praxi se neočekává zásadní změna – skupiny, které konsolidovaly dosud, budou pravděpodobně pokračovat i nadále, zejména z obchodních a strategických důvodů.

Kategorizace účetní jednotky se sice zpravidla provádí „dopředně“, v praxi se ale vyhodnocuje až na konci účetního období, někdy dokonce až při samotném sestavení účetní závěrky.

Pro rok 2026 se bude kategorizace vyhodnocovat podle nových limitů. Jako výsledek můžeme očekávat větší počet podniků spadajících do nižší kategorie i menších podniků, které nebudou mít povinnost ověření účetní závěrky auditorem či konsolidace.

Povinnost ověření účetní závěrky roku 2025 auditorem vyhodnotí účetní jednotka ještě podle stávajících pravidel. Bude se vztahovat na malé účetní jednotky, které k rozvahovému dni aktuálního a předchozího období překročily alespoň dvě z kritérií:

• aktiva 40 mil. Kč,
• čistý obrat 80 mil. Kč,
• průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50.

Malým účetním jednotkám, které jsou akciovou společnosti nebo svěřenským fondem, stačí překročit pouze jedno z těchto kritérií.

Je třeba dát pozor na skutečnost, že i když bude společnost za rok 2025 kategorizována jako malá účetní jednotka, testuje se povinnost auditu podle starých, nižších limitů (aktiva 40 mil. Kč, obrat 80 mil. Kč a zaměstnanci 50). Doporučujeme proto velmi obezřetně vyhodnotit kategorizaci a povinnost statutárního auditu účetní závěrky. Z praktického pohledu je totiž vhodné mít auditora určeného již před koncem účetního období, aby mohl provést potřebné úkony včas (např. účast na inventurách). Pozdější jmenování auditora je sice možné, ale může vést k tomu, že auditor nebude mít k dispozici všechny podklady a ve své zprávě uvede výhradu k rozsahu provedené činnosti.

Od účetních závěrek za rok 2026 se pravidla pro povinný audit zásadně změní. Povinnost mít auditovanou závěrku budou mít pouze střední a velké účetní jednotky.

Pro malé účetní jednotky bude díky novele rok 2025 poslední, za který budou jejich účetní závěrky povinně podléhat ověření auditora. Podle statistik Generálního finančního ředitelství může změna pravidel vést k tomu, že z povinného auditu vypadne až 8 500 účetních jednotek. Pro společnosti to znamená úlevu z hlediska nákladů a administrativy, ale současně zvýšenou odpovědnost za zajištění transparentnosti vůči investorům, věřitelům, bankám a akcionářům. Současně se objevují otázky spojené s reputačním rizikem a oslabením veřejné kontroly nad částí malých a středních podniků. Komora auditorů ČR upozorňuje také na možný dopad v oblasti vymáhání pravidel v oblasti AML, compliance a čerpání evropských fondů.

V tomto ohledu doporučujeme managementu společností zvážit možnost dobrovolného auditu, např. kvůli bankovnímu financování a regulatorice bank. Je vhodné jednat s financující bankou a vyjasnit si, zda bude v budoucnu vyžadovat auditorsky ověřenou účetní závěrku. Protože proces auditu probíhá v průběhu roku, je praktické mít jasno již v polovině roku 2026, zda společnost účetní závěrku podrobí auditu – ať už povinně, nebo dobrovolně.

1. Kategorizace podniku – ověřte, zda podle nových pravidel neměníte kategorii.
2. Povinnost auditu – posuďte, zda se vás týká a zajistěte si včas auditora.
3. Dopady na financování – zkontrolujte vliv na vztahy s bankami či investory.
4. Vnitřní procesy a reporting – připravte se na úpravy procesů a reportingu.

Nový zákon o účetnictví v posledních měsících rezonuje mezi odbornou veřejností. Jeho návrh byl v létě 2025 předložen vládě, nicméně zatím neprošel Legislativní radou vlády ani nebyl předložen Poslanecké sněmovně. Legislativní proces je vzhledem k rozsahu mimořádně náročný. Zasahuje téměř 150 dalších zákonů a vyžaduje delší přípravu. Účinnost nové úpravy proto nelze očekávat dříve než od 1. ledna 2027, realisticky spíše až od 1. ledna 2028 s ohledem na minimální roční legisvakanční lhůtu. Nelze ale opomenout ani podzimní volby 2025, jejichž výsledek může sehrát klíčovou roli v tom, zda se legislativní proces podaří dokončit včas, nebo se celý harmonogram posune.

Nová úprava přináší zásadní koncepční změnu českého účetnictví – přechod na modernější principy inspirované mezinárodními standardy IFRS a větší důraz na kvalitu, srovnatelnost a užitečnost informací pro rozhodování. Mezi klíčové novinky patří zejména následující.

• Koncepční rámec a principy: přechod od „účtování“ k účetnímu výkaznictví, důraz na obsah před formou, nové definice prvků účetní závěrky.
• Funkční měna: rozšíření možnosti vést účetnictví v cizí měně (mimo hyperinflační), pokud tomu odpovídá povaha podnikání.
• Diskontování pohledávek a závazků: dlouhodobé položky budou oceňovány v současné hodnotě budoucích peněžních toků.
• Rezerva na likvidaci stálých aktiv: povinně zahrnuta do pořizovací ceny a odepisována v čase.
• Leasingy a nájmy: implementace IFRS 16 pro střední a velké firmy (leasingy do rozvahy).
• Dotace: nově jako dluh rozpouštěný do výnosů dle podmínek dotace (nesnižují pořizovací cenu majetku).
• Účetní závěrka: zůstane jen řádná a mezitímní; výkazy budou v netto hodnotách (oprávky/znehodnocení v příloze; pojem „pasiva“ se ve výkazech neobjeví).

Pro CFOs to znamená, že zatímco v roce 2026 budou jejich pozornost vyžadovat zejména nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, auditní povinnost a povinnosti v oblasti ESG reportingu, v horizontu dvou let je čeká zásadní transformace celé účetní soustavy. Je proto vhodné využít rok 2027 jako přípravné období – začít s pilotní analýzou dopadů, nastavením procesů, úpravou systémů a školením interních týmů. Změny ve vykazování a oceňování mohou přinést i citelné dopady do hodnoty aktiv a závazků a tím ovlivnit sledované finanční ukazatele či bankovní kovenanty. Výrazně snazší přechod budou mít společnosti, které už dnes účtují podle IFRS – pro ně bude nová úprava spíše přiblížením českého prostředí k mezinárodním standardům než zcela novou zkušeností.

Změny roku 2026 nejsou cílovou stanicí, ale spíše přestupní zastávkou na cestě k modernímu účetnictví roku 2028. Ti, kdo se začnou připravovat už nyní – ať už úpravou vnitřních procesů nebo komunikací s bankami a auditory, získají nejen hladší přechod, ale také konkurenční výhodu: kvalitnější reporting, vyšší důvěru investorů a větší flexibilitu při rozhodování.

Text vyšel v časopise CFO Trends 3/2025. Online verzi najdete zde: CFOtrends 3/2025 | Digiport