I. Princip opatrnosti
Kurzové riziko a jeho opomenutí
Cizoměnové položky musí být k bilančnímu dni přeceněny aktuálním kurzem vyhlašovaným Českou národní bankou. Opomenutí přecenění cizoměnových zůstatků rozvahových účtů je jednou z nejčastějších auditorských výhrad. Vede ke zkreslení stavu aktiv a pasiv i hospodářského výsledku z důvodu nezaúčtovaných kurzových zisků a ztrát.
Zavedení automatického přecenění všech cizoměnových účtů a saldokont k rozvahovému dni v účetním systému může posloužit jako spolehlivá prevence chyby. Ve spojení s pravidelnou kontrolou saldokontních účtů a zavedením systémových kontrol tak lze předejít nesprávnému vykazování.
Daňové dopady kurzových rozdílů
Kurzové rozdíly jsou obecně součástí základu daně, a to jak realizované, tak i nerealizované. Nerealizované kurzové rozdíly vznikají z povinného přepočtu cizoměnových položek k rozvahovému dni a mohou významně ovlivnit daňovou povinnost, přestože se jedná pouze o účetní přecenění bez reálného peněžního toku.
Od roku 2024 mají poplatníci vedle zajišťovacího účetnictví k dispozici i další nástroje, jak dopad nerealizovaných kurzových rozdílů řídit – zejména možnost vedení účetnictví ve funkční měně nebo čistě daňový režim vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů ze základu daně.
Volba těchto režimů však představuje strategické rozhodnutí s víceletým dopadem a měla by být vždy posouzena individuálně s ohledem na strukturu financování a měnové riziko společnosti.
Opravné položky a rezervy
Princip opatrnosti vyžaduje v účetních výkazech zohlednit všechna předvídatelná rizika a očekávané ztráty. V praxi často chybí opravné položky k nedobytným pohledávkám nebo nejsou tvořeny rezervy na pravděpodobné závazky. Dochází také k opomenutí tvorby rezerv v oblastech, kde je riziko vysoce pravděpodobné – kupříkladu rezervy na záruční opravy. Nesprávně nastavená nebo chybějící metodika rezerv a opravných položek vede nejčastěji k nadhodnocení hospodářského výsledku a přenosu rizik a nákladů do budoucích období.
Prevence této chyby vyžaduje pravidelnou analýzu stáří pohledávek (aging report) a dokumentaci odhadu pro tvorbu rezerv založenou na historických datech pro predikci rizik.
II. Vykazování vazeb a daňová harmonizace
Transakce se spřízněnými osobami
Transakce v rámci skupiny s ovládajícími a ovládanými osobami musí být identifikovány a popsány v příloze účetní závěrky. V důsledku nedostatečné informovanosti osoby připravující účetní závěrku dochází k nesprávné identifikaci a kategorizaci vztahů ve skupině, což vede k neúplnému zapracování nejen do přílohy účetní závěrky, ale také do zprávy o vztazích mezi spojenými osobami.
Základním stavebním kamenem pro řádné reportování vztahů se spřízněnými osobami je organizační mapa (organigram) skupiny, která se v pravidelných intervalech aktualizuje.
Odložená daň
Odložená daň zachycuje budoucí dopady přechodných rozdílů mezi účetní a daňovou hodnotou majetku a závazků. Typickým problémem je selhání harmonizace účetního a daňového základu. Dochází k opomenutí rozdílů plynoucích z rozdílných účetních a daňových odpisových plánů nebo nevyužitých daňových ztrát, je-li pravděpodobné jejich budoucí uplatnění. Odložený daňový závazek / odložená daňová pohledávka mají přímý dopad na vykázaný čistý zisk společnosti. V rámci auditní prověrky dochází vždy ke kontrole titulů pro vykázání odložené daně.
Zavedením strukturovaného pracovního souboru pro výpočet odložené daně a zajištěním úzké spolupráce s daňovým poradcem lze dosáhnout spolehlivé identifikace všech přechodných rozdílů.
Nejčastější chyby s přímým dopadem do daní
Přehled oblastí, kde se v závěru účetní závěrky kumulují chyby s dopadem do daňové oblasti a následného zpracování DPPO:
| Oblast | Typická chyba | Dopad |
|---|---|---|
| Kurzové rozdíly | Nepřeceněné cizoměnové položky | Zkreslení výsledku hospodaření a daňového základu |
| Dohadné položky | Neadresný nebo nedoložený dohad | Riziko překlasifikace na rezervu a auditorských úprav |
| Rezervy | Chybějící nebo nadhodnocené rezervy | Posun nákladů mezi účetními obdobími |
| Odložená daň | Opomenuté přechodné rozdíly | Zkreslení výsledku hospodaření a čistého zisku |
Závěr
Kvalitně připravená účetní závěrka není administrativní formalita, ale klíčový výchozí bod pro další navazující kroky. Právě v této fázi se propojují účetní závěry, princip opatrnosti, vazby ve skupině a daňový pohled tak, aby výsledná data obstála nejen formálně, ale i věcně.
Na správně sestavenou účetní závěrku následně přímo navazuje zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, posouzení daňových dopadů, práce s odloženou daní a plnění dalších zákonných povinností statutárních orgánů. V navazujícím článku se proto zaměříme právě na DPPO a na nejčastější chyby, které vznikají při převodu účetních dat do daňového základu.