Evropská komise v příštích týdnech potvrdí a členským zemím EU a europarlamentu předloží ke schválení návrh na zrušení každoročního přechodu na letní čas. Uvedl to v pátek na tiskové konferenci mluvčí komise Alexander Winterstein s tím, že komise se k tomu rozhodla na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo.
Předseda komise Jean-Claude Juncker v pátek v německé veřejnoprávní televizi ZDF uvedl, že návrh na zrušení letního času EK schválí ještě v pátek. Podle Wintersteina komise ale nyní vedla o věci politickou rozpravu s tím, že na základě konzultace skutečně navrhne konec povinného posunu času dvakrát do roka. "O detailech zatím není možné hovořit," poznamenal.
Naznačil ale, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoliv. "Určení standardního času je - a vždy bylo - v pravomoci členské země," řekl Winterstein. Připomněl, že už nyní v EU existují tři různá časová pásma.
Mluvčí upozornil, že 4,6 milionu odpovědí ze všech 28 členských zemí unie je vůbec největší účastí občanů v historii podobných celoevropských konzultací. Dotazování skončilo přibližně před dvěma týdny, komise publikaci konečných výsledků teprve připravuje.
"Lidé to chtějí, my to uděláme," řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64 000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k velikosti populace jsou ale počty respondentů nízké, v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta.
Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné. Mluvčí v pátek podotkl, že konzultace byla jen jedním ze vstupů pro rozhodování unijní exekutivy.
Z předběžných výsledků plyne, že 76 procent respondentů má s jarní a podzimní změnou času "velmi negativní" nebo "negativní" zkušenost. Jako důvody lidé uváděli negativní dopady na lidské zdraví, vyšší počet dopravních nehod či neuspokojivé úspory energie.
